Ne. To nemůže být Lia. Musím mít halucinace. Zprudka jsem si promnul oči hřbetem ruky a znovu se zadíval na obrazovku, abych se ujistil, že nemám vidiny. Ale je to tam, Liiny fotky; dojemné, nádherné, lákavé a tak... odhalující. Na jedné má na sobě světle modré bikiny, které se lesknou, leží na boku, levou ruku má položenou na boku a vrhá na kameru ten svůj odvážný, koketní úsměv, který tak dobře znám. Je uvedena v sekci VYBRANÉ – první na zasraném seznamu. To nikoho nepřekvapí. Je neskutečně krásná s ložnicovýma očima, které vypovídají o vyšší inteligenci a stručné chytrosti. Kvůli těm štíhlým stehnům a lesklým rtům by muži ztratili kontrolu nad svými třetími nohama během okamžiku. Má takový sex-appeal. Když o tom teď přemýšlím, kdo další má přístup na tuto stránku? Tisíce mužů? Možná miliony? Každý jeden z nich by na ni kliknul, včetně mě. Nemám na vybranou a strašně se nudím. Říkám si, že si jen prohlížím její profil a sbírám informace, abych s tímhle nesmyslem skoncoval. Říkám si, že se o ni jen starám, ale sakra, tyhle její fotky, jak si hraje na pláži a vypadá jako vytesaná bohyně se sluncem odrážejícím se od její porcelánové pleti, mi dávají tu největší erekci mého života. Nějak se mi daří odtrhnout pohled od poslední fotky, na které má mokré, stékající půlky, a přečíst si skutečný životopis. Ahoj! Nemohl jsi odolat kliknutí na moje fotky, co? *Mrk mrk*. Jsem Lia. Jsem jen normální vysokoškolská studentka, která hledá finanční podporu výměnou za soukromý, relaxační a zábavný čas s tebou... Zavřu notebook, aniž bych se obtěžoval číst zbytek. Co to kurva je? Potřebuje finanční podporu? Její otec je provozní ředitel lukrativního hedgeového fondu. Blízký přítel od té doby, co si pamatuji, jsme se dřeli, potili a dali do toho všechno, abychom se společně dostali na vrchol. Byl jsem u něj doma nesčetněkrát na návštěvě a na večeři. Liina rodina je dobře situovaná a finančně stabilní. To je dokonce slabé slovo – jsou bohatí. Nedává smysl, že by potřebovala peníze. Vůbec žádný. Lhala? Proč by o takové věci vůbec lhala? No, tomu je teď konec. Už toho mám plné zuby. Vím, že bych se měl starat o své a držet se stranou, ale nemůžu. Je... dcera mého přítele. Kdybych měl dceru a Liin otec by na ni náhodou narazil na nějaké laciné seznamce, jako je tahle, vím jistě, že by udělal to, co se chystám udělat právě teď. Pomyšlení na nějakého chlípného starého muže, jak sahá na Liino tělo, mi obrací žaludek. Je to tak nevhodné a nechutné, ale jaký je rozdíl mezi mnou a takovým mužem? Já se jí taky chci dotýkat, ne? S frustrovaným zavrčením sebezhnusení zvednu telefon a odemknu ho přejetím prstu a projíždím seznamem až k Liinu telefonnímu číslu. Nepamatuji se, kdy jsem ho od ní vzal, ale mám ho už docela dlouho, protože jsem chtěl mít spolehlivou zálohu, jak se s Erikem spojit, když se spolu vydají ven z domu a nevrátí se, dokud není pozdě jako prase. Ale nikdy jsem neměl důvod ho použít. Až doteď. Už jen pomyšlení na to, že jí zavolám z telefonu a uslyším její jemný, koketní hlas, mi způsobuje, že mi v kalhotách neúprosně pulzuje penis. Opíjí mě. Nenávidím to a zároveň to miluji. Zvedá to na třetí zazvonění. "No nazdar, Velký taťko," zpívá lehkým, sexy hlasem. "To je ale překvapení. Je všechno v pořádku?" V hrdle se mi hromadí křik. Chci na ni křičet. Požadovat uspokojivé vysvětlení, co sakra hledá na tak odporné stránce, jako je tahle, ale zastavím se, v hlubinách mé mysli vyklíčí geniální nápad. Chci vidět její obličej, až budeme diskutovat. Chci zvážit její reakce – zjistit, jestli mluví pravdu, nebo ne. Pokud s ní ztratím nervy, můžu ztratit šanci jí domluvit. Správně? Řeším to zodpovědně, jak mám. Ne, neřešíš. Měl bys zavolat jejímu otci, ty starý prase. Měl bych ho nechat, ať si to vyřeší sám. Měl by situaci lépe pod kontrolou. Lia je jeho dcera. Ne moje. Kriste. Dobře, možná ji chci u sebe v kanceláři a tohle je jen výmluva, jak toho dosáhnout. Vinit bys mě? Omotala si mě kolem svého malého prstíčku. Možná jsem tak nemocný a nadržený na tuhle holčičku, že se vystavím dalšímu mučení jen proto, abych byl v její blízkosti. Ale bez ohledu na to, jak moc po ní toužím, bez ohledu na to, jak moc bych chtěl mít Liiny nohy rozevřené na svém stole, to nedovolím. Nedovolím si nechat se unést. Pozvu ji k sobě, promluvím si s ní, vyřeším tenhle problém a půjdu dál. Vrhnu se zpět do práce, jako to dělám vždycky. Vyhoním si ho později, až přijdu domů. "Lio," řeknu opatrně, můj hlas zní jako ze dna ropného sudu. Tichý. "Omlouvám se, že takhle volám. Jen... Je tu něco, o čem bych s tebou chtěl promluvit. Okamžitě. Jsi v centru?" "Ne. Šla jsem do lázní se zkrášlit a taky na pedikúru. Vybrala jsem si dětskou růžovou, Velký taťko," zašeptá tu část Velký taťko a chichotá se. Potlačím vzrušené zavrčení a hladím si penis přes zip kalhot od obleku. "O čem to je, Velký taťko?" "Dozvíš se, až sem přijdeš," zavrčím skrz zuby. "Pošli mi textovku s adresou. Pošlu auto." Vytáhnu kapesníček a otřu si pot z rtu. Tohle se radši nesmí obrátit proti mně, protože pokud ano, nevím, co se sebou udělám. Opřu se do otočné židle, vydechnu a začnu na ni trpělivě čekat a přeji si, aby můj penis zůstal v klidu.