Tak tohle je ono. Konečně jsem volná. Rozběhnu se a sklouznu po kapotě Aleksejeho černého Mercedesu, můj zadek vydává dlouhý skřípavý zvuk. Dopadnu na druhou stranu a rozmáchnu rukama, jako bych právě seskočila z bradel na olympiádě. Aleksej mě sleduje zamračenýma, břidlicově šedýma očima a bez úsměvu hodí můj poslední kufr do kufru. Co s ním dneska je? Většinou by mi aspoň trochu poškubával rty.