"Už chápeš. Už to chápeš." "Ano." Mám ústa otevřená na jeho tváři. Jsem omámená, sotva si uvědomuji, kde jsme. Naše okolí. Jaký je den. "Ano, chápu to." Projelo jím zachvění. "Řekneš mi o sobě úplně všechno. Rozumíš? Všechno. Všechny věci, co máš ráda a co ne. Všechno, co tě děsí nebo ti dělá radost. Chci o nich vědět." Prudce mě posadil na okraj stolu. "Ale teď potřebuju, abys dosáhla vyvrcholení