Má žízeň po krvi nebyla ani zdaleka ukojena. V žilách mi pulzuje hlad po násilí, vztek mě dusí a zběluje mi klouby na volantu. Dotkli se mého anděla. Popadli ji. Pokaždé, když si vzpomenu, co jsem viděl, řve mi v lebce znovu hněv a cyklus začíná nanovo. Když jsem vešel na večírek, nemohl jsem najít Georginu. Už jsem narazil na slepou uličku v orientační hale a chystal jsem se vrátit domů v půjčené