"Vím, že nikoho nechceš zabíjet, ale cítil bych se lépe, kdybych věděl, že máš něco na obranu." "Zeldricu, nenosím zbraň proto, že bych ji chtěla použít." "Beze zbraně tam nepůjdeš, to si piš." Zastrčí si nůž do pasu a upře pohled na dům. Všechno je tiché. Žádná střelba, žádné křičení – a to je to nejvíc znepokojující. "Pořád můžou být naživu," zašeptám. "Možná se schovávají, nebo…" "Zjistíme to,"