Ness Konečně jsem se uklidnila. Po více než dvaceti minutách objímání a vdechování Brunovy vůně se mi podařilo dostat svou mysl pod kontrolu, aniž bych se uchýlila k něčemu násilnějšímu, a za to jsem na sebe trochu pyšná. Pořád jsem v prdeli, jak jen to jde. Vtíravé myšlenky, vina, vztek – to všechno tam pořád je, přesně tam, kde to vždycky je. Ale poprvé jsem jim dokázala říct, ať táhnou do prdel