Lagos Čekám na Zeldrica v jeho kanceláři už půl hodiny, když se konečně uráčí mi věnovat svou přítomnost. "Promiň za zpoždění," řekne a upravuje si manžety košile. Vlasy má rozcuchané a rty červené. Obejde stůl a s povzdechem se posadí do křesla. "Nemáš tušení, jak těžké je pro mě vstát z postele. Ta ženská mi rozpustila mozek," zamumlá, pravděpodobně spíš pro sebe než pro mě. Stisknu rty k sobě a