Gianna násilím vytáhla Yunice z vany. Když na ní nenašla telefon, začala prohledávat zbytek koupelny. Ve chvíli, kdy se pokusila otevřít splachovací nádržku, Yunice se vrhla vpřed a stiskla splachovadlo! Když Gianna viděla nervózní výraz v Yuniceině tváři, rychle zareagovala a zvedla víko toalety. Uvnitř ale kromě silného proudu vody nic nebylo. Telefon je spláchnutý? Gianna okamžitě využila této příležitosti a s potěšením na Yunice ukázala. „Krádež? Pan Owen ti to jen tak neodpustí!“ Vzrušeně vyběhla, aby ji nahlásila. Owen seděl ve svém pokoji a cítil se nesvůj. Nemohl se zbavit pocitu, že se mu Yunice od návratu odcizila, na rozdíl od dřívějška, kdy k němu měla blízko. S neklidným pocitem vstal a vytáhl dárek, který pro Yunice připravil – náhrdelník. V roce, kdy zemřel jejich otec, Yunice ztratila zájem o všechno kromě tohoto náhrdelníku. Ale tehdy on a Oscar byli zaneprázdněni řízením rodinných záležitostí a nikdo neměl čas splnit její malé přání. Owen si pro sebe zamumlal: "Pokud se ani po přijetí tohoto dárku nechce chovat hezky, pak je prostě nevděčná." Zrovna když se chystal jít Yunice najít, Gianna spěšně přišla a vypadala, že má co říct. Než ale stačila promluvit, Lily úzkostlivě popadla Owena za paži. „Owene, honem! Běž se podívat na Elsie, má další záchvat!“ O chvíli později se venku ozvaly chaotické kroky doprovázené Lilyiným vzlykáním. Po několika minutách se vše opět uklidnilo. Yunice vyšla ze svého pokoje s mokrými vlasy a bosýma nohama. V celé vile bylo ticho, takové ticho, že slyšela tlukot vlastního srdce. Věděla, že dnes v noci se nikdo nebude starat o její návrat. Elsie v tom byla expert – kdykoli se v Yuniceině životě stalo něco významného, vždycky měla „epizodu“, aby strhla veškerou pozornost na sebe. Během Yuniceiny přijímací zkoušky na vysokou školu Elsie nešťastnou náhodou vylila vodu na její vstupenku ke zkoušce, vyděsila se a dostala astmatický záchvat. Aby odvezli Elsie do nemocnice, Yunice byla vyhozena z auta a málem zmeškala zkoušku. Na Yuniceině oslavě dospělosti byla Elsie z ní tak "šťastná", že měla další záchvat. Yunice byla opuštěna na hostině a zůstala sama snášet šepot a ukazování hostů. Dokonce i na druhé výročí smrti jejich otce Elsie udělala před jeho hrobem divadlo, klečela, fackovala se a plakala, že je to všechno její vina, že zničila otcovu rodinu, a pak omdlela žalem. Poté se Oscar a Lily rozhodli, že už nebudou pořádat žádné vzpomínkové akce, aby nevyvolávali smutné vzpomínky. Yunice se chladně ušklíbla. Není divu, že tráva na otcově hrobě tak vyrostla, protože byla zavřená v psychiatrické léčebně a nikdo se o něj nestaral. A dnes měla Elsie další záchvat jen proto, aby dokázala, že se nic nezměnilo ani po Yuniceině návratu. Lilyina slova o tom, že jsou stále rodina… Jak směšné. Zpátky v psychiatrické léčebně Yunice měla mnoho temných myšlenek. Co kdyby Lily nikdy Elsie nepřivedla zpět? Co kdyby Lily nikdy nebyla zachráněna? Ale postupem času láska vybledla a nenávist otupěla. Nakonec už nechtěla Oscara ani Owena, ani Paula. Chtěla jen opustit psychiatrickou léčebnu a držet se těch několika věcí, které jí otec zanechal. Ale nejdřív musela přežít. Yunice se podívala směrem ke druhému patru, kde býval její starý pokoj. Její pohled potemněl. … V zastavárně. Úředník bleskovou rychlostí protáhl bankovní kartu okénkem. "Mrtvá zástava, tři měsíce. Bez prodloužení. Na účtu je 300 000, bez hesla." Yunice rychle popadla kartu a sevřela ji v dlani. Byla to zastavárna na černém trhu, proto nebyl vyžadován žádný průkaz totožnosti a nebyly kladeny žádné otázky ohledně původu předmětů. Něco dala, oni to zastavili. Zastavila náramek – jednu z otcových památek. Za tři měsíce potřebovala 500 000, aby ho vykoupila zpět. Oscar zmanipuloval její evidenci obyvatel, nahradil její záznamy otisků prstů Elsieinými. Takže i kdyby si Yunice osobně šla obnovit občanský průkaz, nemohla by to udělat. Bez občanského průkazu si nemohla ani otevřít osobní bankovní účet. Těchto 300 000 dolarů byly jediné skutečné peníze, které měla v rukou. Poté, co si Yunice zajistila kartu, zakryla si obličej šátkem a zeptala se: "Už se prodaly pilulky Alphasirox?" Úředník ukázal směrem k uličce za ním. "Pořád vzadu." Yunice mu poděkovala a vyběhla směrem k temné uličce. Pilulky Alphasirox byly vynikající na vnitřní zranění, ale protože to byl nově testovaný lék, který ještě nebyl na trhu, bylo neuvěřitelně těžké je najít. Jediné místo, kde se daly sehnat, byl černý trh. Nečekala, že v chvatu vrazí při zatáčení rovnou do něčí náruče. Už tak slabá ztratila nárazem rovnováhu a karta v její ruce vyletěla do vzduchu. Zpanikařila kvůli svým penězům a chystala se je popadnout, když jí silné ruce uchopily paže. Než stačila zareagovat, narazila zády na hrubou cihlovou zeď. Náraz ji donutil zalapat po dechu, jak jí bolest projela celým tělem. V tu chvíli se uličkou ozvaly těžké a chaotické kroky. "Běžel tudy! Ten mrzák se nemohl dostat daleko!" Yunice ztuhla a instinktivně se podívala na muže, který ji přitiskl ke zdi. Rychle si sundal bundu a hodil ji do tmavého kouta. Poté ucítila, jak se jí něco tvrdého tlačí do podbřišku. Byla to kovová hůl. Muž v klidu dokončil své maskování a pak zvedl oči, aby se podíval na Yunice. O chvíli později se s odporem zamračil. Yuniceino maskování bylo příliš důkladné. Měla na sobě tlustou pletenou čepici, obličej omotaný šátkem a dokonce ukradla Gianně uniformu služky. Na místě, jako je černý trh, takový oděv jen vypadal nežádoucně. Wyatt Cooper se ušklíbl. Používat služku jako krytí bylo příliš okaté, protože by to jen vzbudilo podezření. Jeho štěstí bylo dnes večer opravdu hrozné. Zrovna když ji chtěl odstrčit stranou, Yunice ho najednou s překvapivou silou popadla za límec. V následující vteřině se jejich pozice obrátily. Wyatt byl teď u zdi a Yunice si stáhla čepici a šátek. Její dlouhé vlasy jí spadly kolem obličeje a částečně zakrývaly její jemné rysy. Wyatt na chvíli zamrzl. Bez váhání si Yunice jednou rukou stáhla kalhoty ke kotníkům a druhou protáhla ruku výstřihem košile, čímž okamžitě proměnila uniformu služky v odhalující outfit s odhalenými rameny. V tu chvíli do uličky vtrhli pronásledovatelé. Yunice přitiskla ruce k Wyattovu podbřišku a celé její tělo se proti němu vlnilo. „Ó… jsi moc dobrý, už nemůžu… ach… ničíš mě…“ zasténala Yunice a zaklonila hlavu, zatímco světlo z uličky osvětlovalo její obličej. Muži, kteří Wyatta pronásledovali, na ně namířili baterky a prohledávali scénu. Wyatt instinktivně zvedl ruku, aby zablokoval světlo a zakryl si obličej. Černý trh byl špinavé místo plné závislých a pasáků. Když viděli muže, jak se "baví" s někým, kdo vypadal jako prostitutka, pronásledovatelé zamítli svá podezření. Muž před nimi zjevně nebyl ten kulhající cíl, po kterém šli. Když si všimli jeho odhalených břišních svalů přitisknutých na ženu, ušklíbli se a utekli jiným směrem. Jakmile kroky utichly, Yunice ještě několikrát přehnaně zasténala a pak se opatrně podívala, kam pronásledovatelé zmizeli. V domnění, že právě úspěšně unikla nebezpečí, se otočila zpět, jen aby se setkala s párem ostrých očí.