Na několik vteřin se Biance v hlavě rozhostilo prázdno. Zamračila se a v duchu si vynadala za svou slabou vůli. *Bianco, nezapomeň, máš Jeana!* *Jean je jediný muž, ke kterému můžeš něco cítit!* „Jsi teď se mnou. Jak můžeš být duchem nepřítomná?!“ Muž jí prudce odhrnul bílý plášť. Na rtech ucítila vlhký a hřejivý dotek. Pak sklonil hlavu a políbil ji do vlasů. Po dlouhé chvíli jí hlubokým hlasem s