Horko, to je ale horko...
„Proč je mi tak zle? Ach...“
S posledními zbytky vědomí Bianca zběsile mačkala tlačítka výtahu. Dveře se konečně otevřely a jí se podařilo vklopýtat dovnitř.
Naštěstí tu byla úplně sama!
Bianca se choulila v klesajícím výtahu, tvář zbarvenou do nepřirozeně rudého odstínu. Nedokázala potlačit steny, které se jí draly ze rtů.
Výtah pomalu sjel do sedmého patra a tam zastavi
