Když Jean vše zařídil, vrátil se do kanceláře.
Na práci neměl ani pomyšlení. Čas od času zvedl hlavu a zadíval se na Biancu.
Když nastal čas oběda, Jean cestou do zaměstnanecké jídelny chytil Biancu za ruku. V očích měl prosebný výraz. „Promluvme si. Potřebuji jen pět minut tvého času.“
„Už si nemáme co říct.“
Někteří muži se po rozchodu dokážou proměnit v ty nejhorší nepřátele bez sebemenší šance
