Když konečně dorazila do baru U Slavíka, hned po zaparkování auta jí přišla zpráva. Bylo to číslo pokoje. Edie vešla do baru, unikla šílenému tančícímu davu a hledala číslo pokoje. Když pokoj našla, otevřela dveře a uviděla muže v bílé košili sedícího na pohovce. Muž zaslechl hluk, otočil se a pozvedl sklenici v ruce směrem k ní, jeho dlouhé, úzké oči se mírně zvedly. Měl tak jemnou, svůdnou tvář;