Byla jsem naivní, když jsem si myslela, že se vyhnu rozhovorům s Gabrielem o Viktorovi a práci ve Walesu, a že nošení snubního prstenu do práce je snadné řešení našeho problému, protože po dvaceti minutách úlevy z návratu domů a tichého tancování v mém pokoji se ozvalo klepání na dveře, o kterém jsem věděla, že nepatří Luně. Vědomě jsem otevřela dveře a na druhém konci stál můj mrzutý manžel. Nemě