„Tvůj dědeček to všechno zaplatil?" zeptala jsem se tlumeným hlasem, seděla jsem naproti němu u stolu v nóbl restauraci s názvem, který jsem ani nedokázala vyslovit, ale to jídlo tu hroznou jméno vyvážilo. Gabriel protočil oči. „To je smysl dárku, Zrzko." Zamrkala jsem, nepřesvědčená. „Ta načasování je trochu podezřelé." „Proč?" „Je to z ničeho nic." „Není. Nikdy jsme neměli líbánky, protože jsme