O deset dní později jsme já a moje dvojčata byli připraveni k propuštění z nemocnice. Aurora rostla pomalu, ale jistě. Když jsem Gabriela požádala, aby odešel, nebo mě alespoň nechal na pokoji, odmítl. Když jsem nevyhověla jeho rozmarům, trojnásobně zaplatil za nemocniční pokoj vedle mého a jsem si naprosto jistá, že si vymyslel falešnou diagnózu, kterou nemá. Hádala jsem se s ním na každém kroku.