Rin Následujícího rána v 9 hodin vešla do Wilovy kanceláře a upřeně na něj zírala. Usmál se na ni, jako by se na světě nic nedělo: „Dobré ráno, Marrin.“ „Opravdu?“ odsekla mu zpět, muži, který se ji pokusil podvodem přimět k podpisu, kterým by se vzdala svého života. „Provedla jsem změny v rozvodových papírech. Calvin se s tím buď smíří, nebo to můžeme dotáhnout k soudu a udělat z toho pěkný brajgl,“ prohlásila a naklonila se, aby položila papíry na stůl. „Cože?“ zamračil se Wil. „Ten rozvod je v pořádku, dostaneš všechno, co jsi měla za poslední tři roky.“ „Opravdu?“ řekla a otočila stránku tam, kde bylo uvedeno, že všechno jí bude dáno den poté, co bude rozvod oficiálně dokončen. Což bylo den poté, co měla odletět do Itálie. „Nemyslím si, že s tímhle prohlášením něco dostanu.“ „Samozřejmě že dostaneš. Je to právně závazný dokument.“ „A jen kdy budu bydlet v domě, když se Calvin rozhodl poslat mě do zámoří, abych se nikdy nevrátila.“ „O čem to mluvíš, Marrin, nerozumím.“ Odfrkl si. „Ale no tak, nejsem žádná hloupá fiflena, abych neviděla, že ta dovolená, kterou mi nadělil, je jednosměrná. Není tam zpáteční letenka, jen měsíc v Itálii bez návratu do Států. Posílá mě pryč navždy. Takže ten dům, kdy v něm budu bydlet, když se nemám vrátit. Myslím, že si nikdy nemyslel, že se na ten plánovaný výlet opravdu podívám.“ „Marrin, takhle to není.“ „Myslím, že je. Takže, když chce, abych zmizela, půjdu, ale mám pro něj tři podmínky, aby se mě zbavil. Pokud mám zmizet ze svého života a od svých přátel, jak se tak jasně rozhodl, že je to v jeho nejlepším zájmu, hádám.“ Otočila se na stránku změn, které vytvořila. „Za prvé, chci hodnotu toho domu v hotovosti, dům si může nechat. Ať si s ním dělá, co chce,“ prohlásila stroze. „Je to pro něj jen dům a pro mě to není domov. Jeho jedinou hodnotou jsou pro něj peníze. Takže místo domu hotovost a chci, aby termín vyrovnání byl týden před mým odjezdem, abych se ujistila, že mě nenechá jen tak zchudnout v neznámé zemi, kde se nebudu moci uživit.“ Viděla, jak se Wil zamračil. Ano, věděla, jak hrát tvrdě. „Za druhé, chci, aby mě Calvin vyzvedl a odvezl na letiště sám, a ne nějaký řidič. On sám mě tam odvezl. Chci, aby vystoupil z auta a vyndal mi zavazadla a položil je vedle mě na chodník. Pokud mě chce poslat pryč, tak ať to zatraceně udělá sám, osobně.“ Ukázala na tu klauzuli. „Myslím, že jsem si to zasloužila, nemyslíš?“ „Za třetí, chci, aby mě na letišti políbil na rozloučenou, jen jeden polibek.“ Zamumlala a nenáviděla se za to, že to od něj chce, ale ten muž měl tu drzost, že se mě pokusil poslat pryč, a ani mi neřekl, že je to navždy. Že se nemám vracet, rozuměla mu a jeho jednosměrné letence. Takže mu to oplatí stejným způsobem a donutí ho udělat něco, co nechce. Wil na ni jen zíral. Věděla, že to on sepsal jejich manželskou smlouvu a že v ní nebyla klauzule o polibku. „To neudělá, Marrin.“ Wil zavrtěl hlavou. „Ano, udělá, je to miliardář a já osamělá sirota, které využil. Tak to půjde u soudu,“ vyštěkla. Wil na ni teď zlostně zíral. „Jsi tak krutá, Marrin? Že bys ho vláčela bahnem kvůli jednomu polibku?“ „Ano, zjevně jsem malicherná a jsem naštvaná, že se rozhodl zbavit mě mého života a přátel, poslat mě pryč do místa, kde nemluvím jazykem, a nechat mě tam, opustit mě v neznámé zemi. Myslím, že za to, že se to stane, mi náleží nějaká kompenzace.“ Wil vypadal naštvaněji než předtím. „Nezajímá mě tvůj výraz, Williame, je to jen jeden polibek a já zmizím z jeho života a už se nikdy nevrátím. Bude viděn jako starostlivý manžel, který posílá svou ženu na výlet, to je všechno. Pokud to někdo uvidí, nepoškodí to jeho pověst, pravděpodobně ho to jen učiní láskyplnějším a starostlivějším. Může to skousnout,“ odsekla. „Jen jeden polibek před rozvodem. Nemyslím si, že je to tak těžké udělat. Může to vzít, nebo nechat být. Podepíšu to hned teď před tebou, pokud bude souhlasit.“ „Hned teď?“ zeptal se. „Ano,“ prohlásila. „Odejdu, jak chce, už mě nikdy nebude muset vidět. Naposledy se na mě bude muset podívat, až vejdu na to letiště. Počkám, zavolej mu.“ Prohlásila a přešla si sednout na pohovku v jeho kanceláři. Počká, byla to zatracená lest a ona to věděla. Nikdy by ho nevláčela po soudech, ale donutí ho, aby si to myslel, a dostane jen jeden polibek od muže, kterého milovala, než odejde a už ho nikdy neuvidí. „Tuhle tvou stránku jsem ještě neviděl,“ zamumlal Wil. „Málokdo ji vidí,“ odpověděla mu, „ale všichni zapomínáte, že jsem vždycky byla sama a zvládnu všechno, co se na mě navalí. Včetně vyhoštění ze země. Ale odejdu za svých podmínek, ne za jeho.“ Slyšela, jak si trochu těžce povzdechl, a sledovala ho, jak volá Calvinovi a říká mu, že je nejen v jeho kanceláři, ale že provedla změny v rozvodových papírech. Přečetl je a pak se na ni podíval. Věděla, že Calvin je nahoře ve své kanceláři v 15. patře. Nemyslela si, že sem přijde a bude na ni křičet. Také si nemyslela, že její požadavky jsou tak nerozumné. Jediná věc, kterou skutečně změnila, byl dům za hotovost. Měl miliardy. To, co ten dům stál, byla pro něj pravděpodobně maličkost, drobné, nebo by to vydělal zpět za den na úrocích. Bylo ticho po celé tři minuty a pak Wil ukončil hovor a podíval se přímo na ni. „Souhlasí, podepíše to dnes sám, až to uděláš ty, a já ti doručím kopii.“ „Dobře,“ přikývla a vstala, přešla k němu, vzala pero, které jí podával, a podepsala se jako Marrin Reevesová naposledy. Vytáhla z kabelky dopis s výpovědí a podala mu ho. „S tím si poraď,“ prohlásila, „můj konec je hotov.“ A otočila se a odešla z kanceláře. „Co to je?“ zavolal za ní. „Moje výpověď,“ zavolala mu zpět přes rameno. Vrátila se domů a podívala se na své finance. Vydělala si dost peněz jako Marilyn Riddleyová na to, aby mohla složit zálohu na vlastní dům. Začne ho hledat ještě dnes. A až přijde rozvodové vyrovnání, zaplatí to všechno najednou a konečně bude vlastnit něco svého, co jí nikdo nemůže vzít. Jedinou otázkou bylo, kam chce jít a jaká krajina ji má obklopovat, aby jí pomohla s její kreativitou. Věděla jen to, že nebude mít dům u oceánu, takže si myslela, že jedna myšlenka jí pomohla s jejím rozhodnutím, žádný stát, který hraničí s oceánem. Pokud ne oceán, pak to musí být les nebo hory, možná na řece. Zajímalo ji, jestli by mohla získat všechny tyhle věci na novém místě k životu. Najde si někde klid a stranou, místo, kde nikdo nezná Calvina Reevese nebo jak vypadá jeho bývalá manželka. Potřebovala jen malou chatu, kde by mohla být sama se svými myšlenkami. Vždycky byla sama, takže žít sama uprostřed ničeho by jí pravděpodobně docela vyhovovalo. Ale kde bude to klidné místo?