"Udeřil jsi mě, křičel jsi na mě, proklínal jsi mě a ponižoval jsi mě před všemi. Není to snad dost? Pojďme už konečně domů!" Zachariáš jí popadl za zápěstí, jeho hlas byl sevřený zoufalstvím. Anneliese vytrhla ruku, její tón byl chladný jako led. "Domů? S tebou? Nedělej si iluze. Zachariáši, ať už mezi námi bylo cokoli, skončilo to dávno. Žádné 'my' neexistuje a rozhodně na nás žádný domov nečeká