Zachariášovi ještě zbývalo dost hrdosti, aby ji pustil. V momentě, kdy Anneliese znovu nabyla svobody, zvedla ruku a mrštila pohárem vody přímo do jeho tváře. Tekutina mu stékala po pohledné tváři a ničila chladnou aroganci a vytříbenou důstojnost, kterou nosil jako brnění. Zavřel oči, výraz tváře temný hněvem. "Anneliese, dost!" Aby na něj takhle znovu a znovu útočila před ostatními – to pro něj