*Adrik* Po večeři se zeptala, jestli bychom se nemohli projít, protože slunce ještě úplně nezapadlo. Procházeli jsme se po pozemku v relativním tichu, následováni v dálce stráží. Zdálo se, že je ztracená ve svých myšlenkách. Upřímně mě ohromilo, jak jí tolik ticha vyhovuje. Pravidelně jsem po ní pokradmu pokukoval a pozoroval ji, jak vnímá všechno kolem sebe. Způsob, jakým ubývající světlo dne způ