*Adrik*
Cesta do penthouse nám trvala dvakrát déle než obvykle. Minimálně dvacet minut jsme kroužili v podstatě v kruzích a ujišťovali se, že nás nikdo nesleduje. Až byl Ivan spokojený, že jsme v bezpečí, zajeli jsme do podzemní garáže pod budovou. Celá budova byla moje. Ve spodních patrech byly kanceláře a byty. Horní tři patra byla omezena a přístup tam měli jen moji lidé. V nejvyšším patře byl
















