„Švagrová, vy…" „Yvonne Freyová, co tady venku děláte?" Henryho chladný a nespokojený hlas se rozlehl kanceláří! Nečekal, že se Yvonne bude takhle troufale dvořit někomu jinému přímo před ním! Minule u policejní stanice jí dal najevo, co k ní cítí, ale zdálo se, že to tahle žena vůbec nebere vážně! I když byli manželé jenom naoko, neměla by se chovat jako vdaná žena? „N-Nic!" Yvonne se probrala a rychle se od Shanea odtáhla. Omluvně se na něj podívala a bez dalšího otálení předala Henrymu dokumenty, které držela v ruce. „Pane Lancastere, tohle jsou všechny informace, které jsem shromáždila. Prosím, prohlédněte si je. Pokud už nic nepotřebujete, omluvím se." Henry prolistoval dokumenty a zamračil se. „Jste si jistá, že jste ty dokumenty zkontrolovala?" „Ano, všechny jsem je zkontrolovala." Yvonne se zarazila. „Je nějaký problém, pane Lancastere?" „Tak byste je měla zkontrolovat znovu!" Henry práskl deskami. „Smlouva s Chromatic Entertainment ještě nebyla oficiálně podepsána, protože stále pracujeme na detailech, a vy jste ten dokument označila jako dokončený? Ani jste si pořádně nezkontrolovala detaily! Ponesete za to zodpovědnost, pokud se později objeví nějaký problém v účetnictví společnosti?" „O-Omlouvám se, pane Lancastere! Zkontroluji je znovu!" Yvonne zbledla a chtěla si vzít všechny dokumenty zpět. „Počkejte." Henry ji zastavil a bradou ukázal na stůl v kanceláři. „Postarejte se i o ty dokumenty na stole." Byly to všechny podepsané smlouvy. Kvůli nedbalosti bývalého vedení většina z nich nebyla správně roztříděna. Využíval této příležitosti, aby je také všechny roztřídil. „Všechny… i tyhle?" „Ano. Co tady stojíte?" Henry se na ni zamračil. „Ale pane Lancastere, je tady příliš mnoho dokumentů. Nejsem si jistá, jak dlouho mi bude trvat, než je všechny sama zpracuji, já…" „Neměla jste snad čas postávat a odposlouchávat rozhovory? Proč jste najednou příliš zaneprázdněná na to, abyste dělala skutečnou práci? Možná se zítra nemusíte vracet do práce." „…Rozumím." Yvonne se zarazila a sklonila hlavu. Přistoupila blíž a rychle odnesla všechny dokumenty. „Hned to udělám, pane Lancastere." Co by dělala, kdyby přišla o práci dřív, než by mu splatila těch sedm set tisíc dolarů, které mu dlužila? „Pozor na schody, švagrová." Shane chtěl Yvonne pomoct, když viděl tu obrovskou hromadu dokumentů v jejích rukách, ale koutkem oka zahlédl, jak Henryho tvář ztmavla. Zvedl obočí a zavřel dveře kanceláře poté, co Yvonne odešla, a pak si ledabyle nalil šálek čaje. „Henry, doufám, že se mi nezdálo, ale nepochopil jsi náhodou něco špatně a nežárlil jsi?" „Nemůžeš přestat nechat svou fantazii bláznit? Nemám zájem o ženy bez mozku." „Opravdu?" zeptal se Shane významně. „Pokud ji opravdu nemáš rád, tak proč ji držíš po svém boku a dokonce sis ji vybral jako svou sekretářku? Prostě nechápu tvé jednání." Henry si tiše odfrkl. „Máš dnes příliš volného času na to, abys věnoval pozornost nikomu?" „Nikomu?" zopakoval Shane Henryho slova a pak se náhle usmál. „Nemám čas se o tyhle věci starat. Jen jsem ti chtěl připomenout, abys byl opatrný ve svém jednání, abys toho v budoucnu nelitoval." „Já vím." Henry zamhouřil oči a přes žaluzie slabě viděl do sekretářské kanceláře. Yvonne nechala dveře otevřené a třídila dokumenty a vypadala podrážděně. Její krásné obočí bylo pevně svraštělé. Neměla sice dokonalou tvář, ale její světlá pleť byla příjemná pro jeho oči. Henryho tvář mírně ztmavla, když si vzpomněl na své neobvyklé chování. V žádném případě by se nemohl zamilovat do takové ženy!