Henry jí neodpověděl a dlouhýma nohama sešel dolů po schodišti. Yvonne sledovala, jak se k ní krok za krokem přibližuje. V prostorném obývacím pokoji byly ty kroky neobvykle hlasité. Každý krok, jako by dopadl na její srdce.
Zatajila dech a rozšířila oči. Yvonne viděla, jak Henry natahuje ruku a centimetr po centimetru ji k ní vztahuje.
Podvědomě se přikrčila. „Henry, ty…“
„Drž hubu!“ zavrčel Henr
















