Lachlan
Seděl jsem na židli na balkóně a v ruce držel sklenici červeného vína.
Stála vedle mě služebná, držela láhev vína a dolévala mi, kdykoli bylo třeba. Kdyby stání mohlo vysát krev, v jejím těle by už žádná nezůstala.
Nechal jsem ji tam stát, abych se vyvaroval něčeho, čeho bych později mohl litovat, a abych se celkově příliš neopil.
Pořádně jsem se napil a zahleděl se na oblohu. Mraky měly o
















