Amélie
Zvuk zavírajících se dveří mnou trhl, když jsem se posadila. Srdce mi stále divoce bušilo po tom setkání s Ninou. Ta ježibaba se mě opovážila uhodit. Nevím, kde se ve mně vzala ta odvaha se jí postavit, ale spíš mě rozčiloval fakt, že si mě pořád dovoluje škádlit, jako bych stále patřila do té zatracené rodiny. Byla jsem rozzuřená. Jaké právo si ta idiotka myslí, že na mě má? No, můžu jí to
















