Lachlan Den, kterého jsem se obával, konečně nadešel. Konečně jsem mohl cítit to, co cítila Amélie, když byla se mnou, a byl čas jít na rodinnou večeři. Kéž bych to mohl vynechat. Ale máma trvala na tom, aby se večeře konala u mě doma. Ta mrcha věděla, že bych se u rodinného stolu neukázal. Pořád jsem to chtěl přeskočit, ale místo toho mě donutila připravit a prostřít pro ně stůl a vehementně mi v