Amélie V místnosti viselo tíživé ticho. Bylo slyšet jen cinkání našich příborů. A možná i mé zběsilé bušení srdce. Po Lachlanově výbuchu jsem byla jediná, kdo sebral sílu opustit ten zmrazený stav, do kterého nás Lachlanův výlev uvrhl, zvedla jsem příbor a začala jíst, doufajíc, že uklidním atmosféru. Samozřejmě, všichni se přidali, ale atmosféra se jen zhoršila. Doslova jsem cítila žár jejich poh