Lachlane!
„Cože?!“ vyhrkl jsem překvapeně, když mi připadalo, že se do mě všichni upřeně dívají. Neřekl jsem přece nic špatného. Byl jsem zaneprázdněný se svou ženou. Je na tom něco špatného? Amélie si odkašlala.
„Omlouváme se za pozdní příchod,“ řekla s nuceným úsměvem.
„To byste měli!“ odsekla máma hrubě a já se rozzuřil.
„A co to má vůbec znamenat, mami?“ zeptal jsem se. Amélie mě chytila za ru
















