„Lily, ty jsi tady." Řekla paní Morganová, vtáhla ji do rychlého objetí a očima přelétla za ní, jestli neuvidí svého zetě. Z jejích rtů se vydral rezignovaný povzdech, když se od objetí odtáhla, protože ho nikde nezahlédla. „Asi je zase zaneprázdněný prací." Řekla dřív, než Lily mohla pronést svou každodenní výmluvu, a Lily jí na to věnovala úsměv se sevřenými rty. „Myslím, že tu bude brzy, mami."