Lilyiných pět dní volna uběhlo jako mávnutím proutku a brzy byla vržena zpět do práce. Snažila se najít alespoň špetku podráždění nebo únavy z toho, že má zdobit sídlo s více než deseti pokoji, ale nemohla to v sobě najít. Užívala si každou minutu a naštěstí byla obdařena úžasnými členy týmu. Každý z nich si vážil práce, která jim byla svěřena. "Už teď se mi moc líbí, jak se obývací pokoj rýsuje,"