Cítila jsem, jak se mi zrudly tváře. Do háje. Okamžitě jsem se otočila, abych se vrátila do odpočívadla. V žádném případě jsem mu nechtěla dovolit, aby mě viděl v takovém stavu. Ani jsem se nemohla dívat na polonahého Logana.
Jakmile jsem se otočila, uslyšela jsem své jméno.
„Hazel?“
Otočila jsem se a dívala se na zem. „Ano?“
„Potřeboval bych… ehm. Mohla bys mi trochu pomoct, pokud ti to nevadí?“
















