Jakmile Dylan a Logan zmlkli, zamířila jsem k Mariině stolu. Stála tam a uklízela pera a papíry. Když jsem se přiblížila, vzhlédla. „Ahoj! Zrovna jsem tě chtěla jít vytáhnout na oběd,“ usmála se na mě. Pak se zamračila. „Ty jsi plakala? Co se děje?“ „Vysvětlím ti to u oběda. Mám plán, jak Petera dostat. Nebo, no, alespoň plán, který by nám snad mohl pomoct na něj něco najít,“ řekla jsem. „Ooh, to