Následujícího rána jsem seděla na té nejnepohodlnější židli vedle Loganovy nemocniční postele a čekala, až se probudí. Prolistovávala jsem módní časopis, který jsem našla v čekárně, ale nemohla jsem se na něj soustředit. Povzdechla jsem si a zavřela ho. O chvíli později někdo zaklepal na dveře. Vstala jsem, abych otevřela. "Ach, Dylane! Ahoj!" řekla jsem a srdce mi při pohledu na něj poskočilo. I