Theodorův hlas byl ledově chladný:
"Tohle je můj domov. Přicházím a odcházím, jak se mi zlíbí. Nemáš do toho co mluvit."
Nejstarší pán z rodu Sanchezů na něj zamračil, tvář zkřivená vztekem.
"Tohle je *můj* domov. Žiju tu od dětství. A ty? Pravděpodobně jsi tu poprvé za šestnáct let!"
Theodor odsekl: "Opovažuješ se mluvit o právech, když jsi vetřelec ty?"
Nejstarší pán zrudl hněvem. "Jsem o celých
















