Isabella zbledla hrůzou a rychle schovala Theodora za sebe. Nathanova zdvižená pěst se vznášela ve vzduchu, ale nikdy nespadla. Jen tam stál, omráčený, a zíral na Isabellu. Když viděl, jak chrání jiného muže, s pohledem tak pevným a rozhodným, něco hluboko v něm se začalo hroutit. Ta kdysi bázlivá Isabella pro něj projevila takovou odvahu jen jednou. Nyní už ta statečnost nebyla jen jeho. Konečně