Nathan se na ni zamračil, nespokojeně.
„Co jsem řekl špatně? Je to tak směšné?“
Isabella odpověděla: „Tyto pomluvy padají na mě, a ty mi jen říkáš, abych to tolerovala. Ale kdyby to byla Victoria, nechal bys ji to tolerovat?“
S tím hodila svou bankovní kartu na zem, pak se otočila a odešla.
Její hlas, jasný a zvučný, se k němu vrátil. „Jsi tak štědrý, když jí kupuješ šaty.“
Nathan stál jako zmraze
















