-Věra- Uskočím stranou Lucase a vrazím se mezi něj a tu postavu. Necítím z ní žádné nepřátelství, takže udělám pár kroků blíž. „Omlouvám se za vyrušení, jmenuji se Věra a tohle je Lucas. Už půjdeme, promiňte, že jsme vás obtěžovali.“ Otočím se, abych odešla, ale než stačím udělat krok, ta postava promluví: „Ach,“ nasaje vzduch, „vlk?“ To mě zastaví. Teď, když se na něj dívám zblízka, poznám, že je