-Vera- Zůstali jsme s Noem dlouho sedět u stolu, každý jsme si tu informaci zpracovávali po svém. Nakonec nám ale oběma začalo kručet v břiše. „Promiň, neměl jsem čas nic ulovit. Musíme ven a něco najít k jídlu.“ „To je v pořádku. Já nám něco seženu. Ty zůstaň tady,“ navrhuje. „Víš, ty to děláš často, víš o tom?“ „Co dělám?“ „Snažíš se mě držet mimo zábavu. Jsem skvělá lovkyně, abys věděl.“ Ušklíb