-Věra-
S prudkostí zavírám oči, už nechci být svědkem takové krutosti. Když je znovu otevřu, jsem pryč z těch hrozných kobek; nade mnou se starostlivě sklání babička a teta. Jedna z nich mi položí ruku na hlavu a utěšuje mě.
*Je mi líto, drahoušku, ale musely jsme ti ukázat, kam až náš druh dospěl. Tvůj otec dobře chápal, že už nemůžeme existovat v těchto předstíráních. Čarodějná* *Matka je čiré z
















