-Věra-
Harriet vplouvá zahradními dveřmi, kolébá se, jak bezstarostně vchází dovnitř. Přišla si prohlédnout svou práci, ale tohle asi nečekala.
"Ty zase brečíš, Charlotto? Proč jsi taková ufňukaná?" říká, když se blíží ke skupině.
Říct, že je její přítomnost nevítaná, je slabé slovo, ale nikdo ani nehne brvou, aby ji odstranil. V tu chvíli mi prolétla hlavou Lucasova slova: *Stala se blízkou králi
















