"Ještě jednou," vydechne mi do ucha. "Ještě jednou. Určitě." "Opravdu?" Podívám se na ni a ona přikývne a věnuje mi křivý úsměv, který se mi vryje do duše. Ale o vteřinu později je pryč, protože se nemůžu ubránit tomu, abych do ní vrážel. Vrčím na téhle krásné, nevinné dívce, potím se na její panenské kůži a málem jí násilím cpu svého ptáka do jejího příliš těsného otvoru, znovu a znovu, dokud nev