„Zlato, spíš dobře?" ptá se mě Margaret, míchajíc obří hrnec s omáčkou. Za ty roky mi byla jako babička a nepamatuju si, že by tu někdy nebyla. Má na starosti chod panství, aby bylo v top stavu, a hádám, že i dohlíží na mě. „Ani ne," přiznávám. Přikryje omáčku pokličkou a začne mi dělat šálek čaje. Myslí si, že čaj je lék na všechno, pokud má samozřejmě extra med. „Nesnáším, že jsi tím musela proj