Když vyjdu ze svého pokoje, následuje mě strážný a já zamířím do přední části domu. Když sejdu ze schodů, najdu Carlose ve vstupní hale a na tváři si vynutím úsměv. "Carlosi," pozdravím ho. "Phoenix." Přitáhne si mě k sobě a políbí mě na tvář. "Jako vždy vypadáš nádherně." Je to boj, nesáhnout si a neutřít si tvář, kde zanechal svůj polibek. "Děkuji. Dáš si kávu nebo čaj?" "Káva zní dobře." Věnuje