Proč se mě ta holka snaží tak okatě zalíbit? Zalapá po dechu, když zahlédne můj obývák a kuchyň v přízemí cestou k bazénu, zastavuje se, aby zírala a pomalu se otáčela dokola. Zakopává o nábytek, protože ji tak rozptylují lustry upevněné na vysokých stropech. Nelíbí se mi, jak se mi kvůli těmhle věcem svírá hrudník. Je to divné a znepokojivé. Kdo je ta holka? Chci o ní vědět všechno, až po krevní skupinu, ale zároveň se děsím, že se dozvím příliš mnoho. Že se mi stane příliš skutečnou. Už teď jsem daleko za hranicí své komfortní zóny, když ji mám u sebe doma na noc. Říkal jsem si, že ji chci jen ošukat, ale už ji provázím po domě. Potřebuju ji vidět plavat. Chci jí dát to, co jí bylo odepřeno. Tyhle nutkání jsou varovným signálem, že se tahle holka vkrádá na nezmapované území. Už dávno jsem se naučil, že osobní vazby jsou slabost. Touha po náklonnosti, po spojení s jinou osobou, vede jen ke zklamání. Takže jí musím připomenout, že se to nestane – a připomenout to v procesu i sobě. Je to pro naše vlastní dobro. Vcházíme do spodního solária a večerní světla se automaticky rozsvítí, čímž se bazén zbarví do duhové zeleně a osvětlí zeleň obklopující oválný bazén. Ve vzduchu se vznáší dotek vlhkosti, a tak si začnu povolovat límec, přičemž se mé pohyby zastaví, abych si prohlédl Graceinu reakci. "Máš bazén uvnitř?" Její zelené oči se rozzáří úžasem, ruce sepnuté pod bradou. "Tohle... tohle je ta nejkrásnější věc, jakou jsem kdy viděla." Ježíši Kriste. Pro mě je to ona. Ona je ta nejkrásnější věc, jakou jsem kdy viděl. Něco neviditelného mě bodá do krku. Tohle nepůjde. Tohle není dobré. "Pojď sem," poručím a pokrčím na ni prstem. Můj hrubý tón ji trochu vyvede z míry, ale zkrátí vzdálenost mezi námi a zastaví se mezi mnou a okrajem bazénu. Koupající se v nazelenalé záři bazénu se nějakým způsobem stala ještě okouzlující, ale ignoruju naléhavý impuls políbit tu holku, místo toho ji otočím a rozepnu jí šaty. "Co to děláš?" zeptá se zadýchaně. "Nechceš přece plavat v šatech, ne?" "Ehm. Já, ehm..." "Ne. Nebudeš." Stáhnu tu vlhkou róbu z jejích ramen a v duchu zasténám nad dokonalým sklonem jejích obnažených zad, prohlubní páteře, vlnou jejích boků, když jí stáhnu šaty přes ně a odhalím zadek, který mi kurva promění ptáka v olovo. Nikdy v historii neexistovala tak nádherně tvarovaná bytost. Tanga v barvě kůže jsou zabořená mezi jejími půlkami, jako by se chtěla dostat do toho análu stejně moc jako můj pták. Nic nezabrání mým dlaním klouzat po jejích bocích a sledovat, jak jí naskakuje husí kůže, když jí zezadu sevřu prsa a pevně je hnětu, přičemž vlna jejích bradavek proti mým dlaním mě málem přivede k ejakulaci. Mimochodem si všimnu, že do prostoru bazénu vejde hospodyně s ručníkem a županem, které jsem si vyžádal, ale nijak se nesnažím přestat se dotýkat Grace, která se při tom vniknutí nadechne a snaží se mi odtáhnout ruce. To se nestane. Přitáhnu si ji zpět k sobě a masíruju jí sladká prsa s dvojnásobnou posedlostí. "Tohle je můj dům. Dělám si v něm, co chci." Položím svá horká, otevřená ústa na stranu jejího krku a cítím, jak se chvěje. "Nevaroval jsem tě, že jsem bastard, Grace?" "Williame?" zašeptá roztřeseně. Brnkám jí na vztyčené bradavky, nakročím dopředu, abych jí zastrčil ten pevný zadek do klína, pomalu ho obšťastňuju a sténám. "Ano?" "My... je tohle sex?" Barva jí vystoupá po zádech krku do blond vlasů. "Máme teď sex?" Omráčí mě to a zmlknu, ruce mi znehybní. "Ty to myslíš vážně?" "Já vím, že se to obvykle děje ve tmě." Její slova se vyhrnou v změti. "Ale mohlo by se to stát i ve světle, ne? Ať už je to cokoliv." Dá mi hodně vůle, abych přestal hrát s její nádhernou sadou prsou, ale stáhnu ruce a otočím ji, aby se mi postavila čelem. Krásné zčervenání v jejích tvářích mi ztěžuje polykání a znovu se mi v mysli rozezní ta varovná siréna. Ale teď ji musím ignorovat, protože se zdá, že tahle holka, kterou jsem sebral u silnice, je naprosto neznalá pohlavního styku. Ježíši Kriste. Je mi z toho špatně, když mě vzrušuje vědomí, že budu první muž, který jí dá potěšení? "Grace, věř mi. Poznáš, až budeme mít sex," řeknu jen pro její uši a čekám, až Pauline opustí místnost, než budu pokračovat. Vezmu Grace za ruku a vedu ji dolů k mému ptákovi, zasyčím, když mě ze zvědavosti ohmatá. "Poznáš to, protože tohle bude uvnitř tebe." Přenáším její dotek na šev jejích kalhotek, třu jí tam prsty a poslouchám, jak kňučí. "Tady, zlato. Budu hluboko uvnitř tohohle." Vydechne. "Moje... m-moje matka mi to neřekla. Určitě předpokládala, že to vím..." "Možná to plánovala brzy probrat. Možná si myslela, že je čas." Přitisknu jí prsty na klitoris a škádlím ho přes kalhotky. "Nemohla vědět, že narazíš na Pána u silnice." "Přestaň říkat, že jsi Pán," zalapá po dechu a oči se jí zamlží. "Je to pravda," zavrčím, vrazím jí ruku do kalhotek a sevřu jí kundičku. "Ale tohle mě na chvíli přivede do nebe, že?" Grace se s námahou odtáhne ode mě a vypadá, že se chystá utéct. Kriste, ani bych jí to nevyčítal. Chovám se k tomu sladkému andělovi jako naprostý hajzlík. Ale ona to musí vědět, sakra. Není tu pro ni nic. Jsem nádoba, která je určena pouze k tomu, aby nesla nenávist. A přesto si myslím, že kdyby utekla, pronásledoval bych ji a omluvil se. Nechápu, co to se mnou ta holka dělá. Než stačím uhodnout její úmysly, otočí se a skočí do bazénu. Její blond vlasy se táhnou k hladině, její údy kloužou po vodě ladně a vypadá éteričtěji než kdy jindy. Stále cítím tvar její kundičky ve své ruce a s naléhavým zvukem si protřu dlaň o vypouklý poklopec mých kalhot, na pokraji vyvrcholení už jen při pomyšlení na Grace v mé posteli, její stehna rozevřená pro mé potěšení. Bože, já se chystám–" Proč se ještě nevynořila? Srdce mi vynechá úder a začne se vymykávat kontrole. Jak dlouho už je pod hladinou? Dobrých dvacet vteřin? Blíží se k třiceti? Zmínila se o komunitním bazénu, kde bydlí, ale nikdy neřekla, jestli umí plavat. Co když se obvykle jen brodí v mělké vodě? Celý můj bazén je deset stop hluboký.