Až když jsem se naparovala z budovy, uvědomila jsem si, že jsem možná byla trochu impulzivní.
Ale sakra, byl to skvělý pocit.
Byla jsem v půlce ulice, když mi zazvonil telefon.
"Paní Laurentová," pozdravil mě Dominik.
Fyzicky jsem se otřásla.
Slyšet to nahlas bylo mnohem horší než vidět to v textové zprávě.
"Pane Everette."
"Prosím, říkejte mi Dom. Jen jsem vám chtěl připomenout," pokračoval zdvoř
















