Oběti byly vždy nevinné.
Neměly by uvíznout v minulosti kvůli chybám někoho jiného.
Mandy ležela v Claudově náručí, oči zarudlé a opuchlé od pláče. Pomalu začaly zářit. Jemně přikývla a s nadějí zašeptala: „Chci od teď chodit do školy s Quinlyn.“
Claude se usmál, v očích se mu objevily slzy, když se podíval na Quinlyn. Cítil k ní nesmírnou vděčnost. Dát jí ten dům bylo to nejlepší, co kdy udělal.
















