Teprve tehdy si Henrick vzpomněl, že Shandie stále leží na podlaze a neustále sebou škube.
Nařídil hospodyním, aby Shandie odnesly dolů, zatímco se připravoval, že vezme Arielle s sebou do nemocnice.
"Drahý! Prosím, vezmi mě s sebou!" prosila Cindy a nekontrolovatelně jí tekly slzy. "Shannie je moje... Vychovala jsem ji. Nemůžu zůstat doma!"
Navzdory tomu, jak uboze a vyděšeně Cindy vypadala, Henrick proti ní zatvrdil srdce. "Ne! Chci, abys se zamyslela sama nad sebou! Může někdo odvést paní Southallovou zpět do jejího pokoje? Nikdo ji nesmí pustit ven bez mého rozkazu!"
Jedna z hospodyň okamžitě přikývla a odvlekla plačící Cindy pryč, zatímco Arielle doprovodila Henricka do sanitky.
"Tati, proč nenecháme tetu Cindy jet s námi? Vidím, jak moc je Shandie blízká. Když ji necháme doma, bude se o ni jen strachovat," jemně prosila Arielle.
Henrick se ale nechtěl nechat obměkčit.
Otočil svůj pohled k Arielle a hluboce si povzdechl. "Ty jsi hloupé dítě. Život v zahraničí musel být těžký, že?"
"Vůbec ne. Život byl dobrý," odpověděla Arielle a myslela to vážně.
Žila v zahraničí nádherný život a nemohlo to být lepší.
Henrick si ale myslel, že jeho dcera jen hraje statečnou a znovu si povzdechl. "Jsi příliš naivní. Jak tady v Jadeborough přežiješ? Budu tě muset pomalu učit, abys se necítila jako cizinec."
"Děkuji ti, tati!"
"Jsme rodina. Nemusíš mi děkovat..."
Netrvalo dlouho a sanitka dorazila do nemocnice.
Shandie byla okamžitě odvezena na pohotovost, protože se jí zastavilo srdce.
Henrick a Arielle, plni obav a úzkosti, čekali venku před pohotovostí a přešlapovali.
Samozřejmě, Henrick se strachoval víc. Arielle i Shandie byly jeho biologické dcery a měly zásadní význam pro budoucnost jeho kariéry. Teď, když se Shandie něco stalo, měl Henrick přirozeně smrtelný strach.
Po tom, co se zdálo jako věčnost, se dveře pohotovosti konečně otevřely.
Jakmile doktor vyšel ven, Henrick k němu spěšně přistoupil. "Pane doktore, jak je na tom moje dcera?"
"Pacientka je mimo nebezpečí, ale bude ji třeba ještě několik dní sledovat. Tenhle hadí jed je obzvlášť smrtelný. Kdybyste ji sem neposlali včas, nikdo by ji nedokázal zachránit! Ale musím se zeptat, jak ji uštkl? Tenhle had by se v Jadeborough neměl vyskytovat."
Henrick se zmateně zamračil a zeptal se: "Jak to myslíte? Bydlíme v sídle na kopci. Je běžné, že se tam plazí hadi, ne?"
Doktor vážně zavrtěl hlavou. "Tenhle druh hada patří na jih, takže tady ve volné přírodě žádného nenajdete. Musel odtamtud přicestovat. Myslím, že byste se na to měli podívat."
Henrickovi poklesl obličej, když konečně pochopil, co doktor myslí. "Chcete říct, že to mohl být úmyslný útok?"
"To je velmi možné."
Henrick zaťal pěsti tak silně, až se mu nehty zaryly do dlaní. "Kdo? Kdo sakra chce ublížit mé dceři?"
Jeho pohled instinktivně padl na Arielle a v jeho tváři se mihl záblesk podezření.
Zdálo se, že si Arielle nevšimla otcových pochybností a rozzlobeně se rozčilovala. "Jak se opovažují! Kdokoli přinesl hada do našeho sídla, je čiré zlo! Tati, musíš tomu přijít na kloub. Nemůžeme jim to nechat projít!"
Když Henrick slyšel tato slova od Arielle, rozptýlily se veškeré jeho pochybnosti o ní.
Byl si jistý, že dívka, která do Jadeborough teprve nedávno přijela, nemohla takový plán uskutečnit. Kromě toho, kdyby měla Arielle postranní úmysly, neriskovala by svůj život, aby s hadem bojovala. Neměl jsem ji podezírat!
"Pojďme nejdřív domů, Arielle. Musím to řádně prošetřit a zjistit, kdo je viník!"
"Máš pravdu, tati, musíme to důkladně prošetřit! Dnes had uštkl Shandie, ale co když zítra uštkne tebe? Prosím, nech se co nejdřív prohlédnout a přiveď pachatele před spravedlnost!" řekla Arielle přísným hlasem.
Henrick nemohl víc souhlasit. Jakmile zjistím, kdo toho hada přinesl, nenechám mu to jen tak projít!
Poté, co nařídil několika hospodyním, aby zůstaly a postaraly se o Shandie, Henrick a Arielle opustili nemocnici a zamířili do sídla, připraveni přijít věci na kloub.
Zpátky v sídle Cindy, zavřená ve svém pokoji, kontrolovala svůj telefon. Jakmile dostala zprávu, že je Shandie v bezpečí, úlevně si vydechla.
Tato úleva ale netrvala dlouho. Poté, co jí bylo řečeno, že vypuštění hada byl pokus o Shandiein život, Cindy se rozzuřila.
V tom okamžiku jedna z hospodyň zašeptala za dveřmi: "Paní Southallová, pan Southall je doma!"
Cindy už měla dost toho, že je zavřená ve svém pokoji. Zoufale se chtěla dostat ven, ale Henrick zamkl dveře a vzal si klíč.
Poté, co se procházela po pokoji, se rozhodla hodit opatrnost za hlavu a rozbila zámek dveří ozdobným kamenem.
Henrick a Arielle sotva vstoupili do domu, když uviděli Cindy běžet dolů ze schodů.
"Drahý! To musí být Arielle! Ta mrcha se chce zbavit Shannie, tak přivezla hada z jihu! Je jediná, kdo odtamtud přišel. To musí být ona! Musíme pro Shannie hledat spravedlnost!"
Arielle s bolestným výrazem v obličeji ustoupila. "Teto Cindy, kvůli tvým podezřením vůči mně jsem musela riskovat svůj život, abych dokázala svou nevinu. Udělala jsem to všechno proto, abych zachránila Shandie, a ty mě přesto obviňuješ? Teď dokonce tvrdíš, že jsem toho hada přivezla já?"
Cindy na Arielle rozzlobeně ukázala a pokračovala v křiku: "To musíš být ty! Já vím, že jsi to ty! Přestaň předstírat, že jsi ubohá! Henricku, prosím, zamkni ji a začni s výslechem!"
"Dost!" zařval Henrick. "Už jsi ji jednou obvinila, nemůžeš přestat? Já tomu přijdu na kloub a dám ti odpověď! A teď se vrať do svého pokoje a zůstaň tam! Může ji někdo odvést zpět do jejího pokoje? A tentokrát se ujistěte, že už neuteče!"
Hospodyně znovu přikývly a násilím Cindy odvedly.
"Drahý, musíš mi věřit! Musíš to důkladně prošetřit..."
Když Arielle sledovala, jak Cindy odvlékají pryč, kopala a křičela, byla si ještě jistější, že Cindy s incidentem s kobrou nemá nic společného.
Koneckonců, kdyby Cindy měla na tomto hanebném plánu podíl, nežádala by Henricka, aby to důkladně prošetřil.
Perfektní. Shandie za svou hloupost a zlomyslnost zaplatí!
Arielle se obrátila k Henrickovi a slavnostně řekla: "Tati, všimla jsem si, že je tady spousta kamer, takže by ses měl podívat na záznamy. Měl bys taky poslat lidi na místa, kde se dají hadi koupit, a zeptat se, jestli někdo v poslední době nějakého neprodal."
Henrick pozorně naslouchal a souhlasně přikývl. "Alfrede, chci, abys s tím hned začal. Taky potřebuju, abys prohledal všechny pokoje v sídle, ujisti se, že tam nejsou žádní další hadi."
I když bylo v noci už pozdě, Henrick byl připraven vyrazit. Po kobří hrozbě bylo jeho prioritou ujistit se, že se neobjeví žádná další překvapení.
Po chvíli se hospodyně, která měla na starosti kamery, vrátila s hlášením. "Pane Southalle, zkontrolovali jsme záznamy. Včera v noci kolem jedenácté byla jedinou osobou, která opustila sídlo, chůva slečny Shandie, Janet."
"Janet?" Henrick podezíravě přimhouřil oči. "Okamžitě ji sem přiveďte k výslechu!"
















