Připomnělo mu to dávné časy, po bombardování, v ruinách, dívka, jejíž tvář si nemohl docela vybavit, natáhla ruku a držela ho za ruku.
"Tentokrát mě taky nenechala za sebou," zamumlal Julius pod vousy.
"Co jsi říkal?" zeptal se Fabian a probral se ze svého transu.
"Nic," odpověděl Julius klidně.
Přesto se jeho pravá ruka mírně sevřela, jako by se odmítala vzdát toho pocitu. Čím déle s ním zůstával
















