Margaret po zásahu od Raveniny rány ztratila pojem o čase.
Uplynulo pár vteřin. Zamrkala, zmatená, zrak se jí pomalu vyjasňoval.
Do očí se jí vkradl strach, když se podívala na Raven, a v žaludku se jí sevřel uzel.
Teď už jí to došlo – křišťálově jasně.
Tahle Raven už nebyla ta uťápnutá husa, kterou mohla před pěti lety odstrkovat.
Přesto zatnula čelist, tvrdohlavá jako mezek. „V žádném případě ne
















