„Pojďme se podívat,“ řekl Carl a bez čekání na odpověď zamířil rovnou ke Cassianovi. Isla, vidouc otcovu dychtivost, pocítila vlnu hrdosti. „Jak se vůbec někdo takový opovažuje pomýšlet na to, že by se mnou soupeřil o Cassiana?“ Carl přistoupil ke Cassianovi a bez jakýchkoli okolků seniority ho s úsměvem pozdravil: „Cassiane, to je ale náhoda!“ Cassian se na Carla podíval s chladnou lhostejností a