Alexander si dlouze a unaveně povzdechl; byl naprosto zmatený bouří emocí a pocitů, které se kolem něj vířily. Místnost byla naplněna napětím a důvěrností téměř k zadušení. Seděl nehybně a měl pocit, že ho stahuje nějaký nezměrný proud, dolů do temnoty, nad kterou se tak zoufale snažil povznést. Nejdřív ho zasáhl pach: ta slabá, nezaměnitelná kolínská, která se vznášela po místnosti jako duch, oma